Jde o ryze ženský koordinačně-estetický sport. Její kořeny pravděpodobně sahají do osmnáctého a devatenáctého století. Postupným vývojem dospělo toto sportovní odvětví až k dnešní, velmi náročné, formě. Současné závodnice světové velikosti disponují obrovskou silou, neuvěřitelným pohybovým rozsahem, který se v jejich sestavách s mnohdy neuvěřitelnou lehkostí a šarmem snoubí s tancem či baletem, ba dokonce uměleckým prožitkem.
Vrcholnou soutěží moderní gymnastiky jsou Olympijské hry a Mistrovství světa v moderní gymnastice. Mimo tyto soutěže probíhá řada méně významných mezinárodních soutěží a řada regionálního charakteru. Soutěží se buď v jednotlivcích anebo ve společných skladbách.
Správní institucí je Mezinárodní gymnastická federace – francouzsky Fédération Internationale de Gymnastique a zkráceně FIG. Tato organizace byla založena v roce 1881 a zahrnuje všechny gymnastické disciplíny včetně moderní gymnastiky.
Závody probíhají na koberci o rozměrech třináct krát třináct metrů. Plocha bývá ohraničena červenou páskou a její překročení je značně penalizováno.
Gymnastky cvičí v přiléhavých trikotech se sukénkou, které mohou být zdobeny různými aplikacemi, kameny či flitry. Závodí se ve speciální obuvi, která se nazývá „ťapky“ nebo také „špičky“. Má plnou špičku a přes patu vedou pouze gumičky.
Hudební doprovod
Všechny sestavy moderní gymnastiky musí být celé provedeny s hudebním doprovodem. Avšak krátká, dobrovolná zastavení v hudbě, která jsou motivována kompozicí jsou tolerována. Hudba může být interpretována jedním, nebo několika hudebními nástroji, včetně lidského hlasu užitého jako hudební nástroj.
Hudebního doprovod každé sestavy je ohodnocen rozhodcovskou skupinou s názvem „artistika“ či umělecká hodnota. Hudba by měla dotvářet cvičení gymnastky a ne být pouhou kulisou. Charakter hudby by měl odpovídat nejen pohybu gymnastky, ale i jejímu výrazu, zvolenému oblečení a náčiní. Při výběru hudby je tedy třeba se ohlížet na výrazové schopnosti gymnastky. Například pro menší děti není vhodná velká orchestrální hudba, neboť ji nedokáží svým výrazem ještě obsáhnout. Lepší volit jemnou veselou hudbu.
Velmi důležité je také načiní, se kterým závodnice cvičí. Protože každé náčiní má definovánu svou specifickou skupinu technických prvků, které musí v sestavě převažovat. Například pro cvičení se švihadlem jsou jako hlavní technická skupina stanovena skoky, což znamená, že je lepší volit hudbu svižnějšího tempa.
Hudební kompozice, která doprovází sestavu moderní gymnastiky musí splňovat následující požadavky:
- charakter hudebního doprovodu musí být v souladu s průběhem sestavy, musí mít jasný a zřetelný rytmus, vhodný k doprovodu pohybu gymnastky,
- mezi charakterem hudebního doprovodu a pohybem gymnastky musí být velmi přesný soulad.
Některé nevhodné zvuky nejsou povoleny. Jsou to například zvuk motoru auta, motocyklu či letadel policejní siréna, zvuky rozbíjených předmětů apod. Hudební kompozice může být vytvořena specielně pro danou sestavu, nebo může být použit, či upraven již existující hudební motiv. Směsi hudeb však nejsou povoleny.
Náčiní v moderní gymnastice
Náčiním se rozumí míč, obruč, kužele, stuha a švihadlo. Pro všechna tato náčiní jsou pravidly stanovené přesné parametry jako materiál, z něhož mají být vyrobeny, hmotnost, délka, váha, výška a podobně. Jediné co je u náčiní libovolné je jeho barva. Je pochopitelné, že nejen z estetických důvodů by náčiní mělo barevně ladit s oblečením gymnastky a také s charakterem choreografie.
Švihadlo
Míč
Stuha
Obruč
Kužele
Hodnocení je v tomto sportu předmětem řady sporů, protože se v něm odrážejí subjektivní názory porotce, který tak má prostor ovlivnit soutěž. V hodnocení se sčítají tři hodnoty, které jsou udělovány za provedení, technickou hodnotu sestavy a uměleckou hodnotu sestavy. Právě složka uměleckého dojmu je velmi subjektivní záležitost.
V současnosti je výsledná známka udělovaná rozhodčími složená ze tří dílčích známek. Jsou to známky technické hodnoty – obtížnost těla může být provedena v podobě čtyř technických skupin prvků bez náčiní, další známkou je známka pro uměleckou hodnotu a známka pro provedení. Celková známka potom vznikne součtem známek za technickou hodnotu, uměleckou hodnotu a provedení.
Technické prvky bez náčiní
Základní čtyři skupiny bez náčiní jsou skoky, obraty, rovnováhy a ohebnosti. Každá tato skupina je typická pro některé náčiní a musí v sestavě s tímto náčiním převažovat. V každé sestavě by naopak měly být tyto technické skupiny alespoň jedenkrát zastoupeny.
Pro cvičení se švihadlem jsou typické skoky. Správně provedený skok musí mít dostatečnou výšku a správně definovaný tvar, aby rozhodčí mohla rozpoznat o jaký typ prvku se jedná a podle toho mu přiřadí určitou hodnotu.
Skok
V sestavě se stuhou musí převládat obraty. Jako obrat se v moderní gymnastice uznává pouze obrat provedený na jedné noze.
Obrat
K sestavám s kužely jsou pravidly přiřazené rovnováhy, neboli výdrže. Tyto mohou být prováděny ve stoje, ve dřepu či v kleku.
Rovnováha
Poslední technická skupina – ohebnosti – je spjata s cvičením s míčem. je to velmi rozmanitá technická skupina, jejíž prvky se vyznačují velkou flexibilitou.
Ohebnost
Pro cvičení s obručí není žádná skupina technických prvků pevně stanovena. V těchto sestavách se musí objevit všechny druhy a prvků a jejich počet musí být vyvážený. Dalšími důležitými technickými prvky, které se musí v sestavách objevovat jsou vlny, osmy a krokové variace.
